Na co si dát pozor při navazování spolupráce s Policií ČR a jejím vstupu do školy

V případě, kdy se vyskytne potřeba řešit protiprávní jednání žáků nebo studentů prostřednictvím Policie ČR, tak by v té době měla již být preventivně navázána osobní spolupráce mezi zainteresovanými subjekty: management školy – kriminalista mládežník, což se v mnoha případech bohužel neděje. Rovněž je důležité vědět, v jakém postavení příslušník Policie ČR do školy přichází. Od toho se odvíjí další průběh šetření a práva žáků.

1. Navázání spolupráce školy s Policií ČR

Na každém krajském ředitelství policie je ve všech bývalých okresních městech územní odbor policie. Každý územní odbor policie má svá oddělení a odbory. Jedním z nich je i oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „SKPV“), někde je označováno jako 1. oddělení, na kterém jsou zpravidla kriminalisté specializující se na mládež (slangově se označují jako „mládežníci“). Každý pracovník policie pracující na recepci má přehled, kdo je mládežníkem na územním odboru.

Navrhuji, aby se ředitelé škol seznámili u kávy, čaje nebo minerální vody s těmito mládežníky z SKPV. Účelem vzájemného setkání je osobní poznání. Mládežníci většinou pracují ve dvojici, kdy jeden z dvojice je žena a druhý muž. Když se pak ve škole vyskytne nějaký problém, budou vědět, komu mají zavolat o radu či pomoc.

Doporučuji vedení školy nebo školského zařízení také osobní setkání s vedoucím obvodního oddělení Policie ČR podle místa příslušnosti školy ze stejného důvodu jako s mládežníky. Obvodní oddělení Policie ČR většinou sídlí v obcích s rozšířenou působností.

Bylo by také vhodné, aby se ředitelé škol osobně setkali i s vedoucím pracovníkem oddělení sociálně právní ochrany dětí (patřící pod odbor sociálních věcí) v obcích s rozšířenou působností. Mnoho problémů se dá vyřešit ve spolupráci škola – orgán sociálně právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) bez účasti policie. OSPOD může jednak vstupovat do obydlí žáků bez jakýchkoliv problémů a pak má také „páky“ na rodiče[1] nezbedných žáků, třeba záškoláků.

Všechna tato setkání s lidmi, kteří mohou v budoucnu řešit protiprávní činnost mládeže ve vaší škole, dozajista přispějí k jejímu správnému a efektivnímu řešení a podpoří vzájemnou důvěru a spolupráci. Tím pomůžete v konečném důsledku především dětem, které v těchto nelehkých situacích potřebují podporu školských pracovníků, kteří jsou v daných případech angažovaní a kteří tak mohou, jsou-li správně poučeni, hájit správný postup a práva dětí.

2. Vstup příslušníků Policie ČR do školy

Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo.[2] V případě pochybností, zda do školy vstoupil skutečný policista či podvodník vydávající se za policistu, má ředitel školy či odpovědný pracovník školy možnost ověřit si telefonicky totožnost policisty u pracoviště, které dotyčný policista uvedl při příchodu do školy.

Policisté vstupující do školy by měli dát na vědomí řediteli školy,[3] že budou ve škole provádět služební úkon, zejména výslech žáků nebo studentů. Management školy by se neměl spokojit s pouhou informací od policistů, že budou ve škole provádět výslechy a potřebují si „popovídat“ s některými žáky. Není na škodu, když si ředitel školy ověří u příslušníků Policie ČR, zda přicházejí jako policisté[4] nebo jako policejní orgán.[5] Rozdíl mezi policistou a policejním orgánem není podle vnějších znaků osoby rozpoznatelný (služební stejnokroj-uniforma nebo civilní oděv).

Pokud příslušník Policie ČR plní úkoly policie podle zákona o Policii ČR,[6] jedná se o policistu. Pokud postupuje podle trestního řádu,[7] jedná se o příslušníka policejního orgánu, zkráceně policejní orgán.

Pro management školy je tato rozlišující skutečnost příslušníka Policie ČR na policistu nebo policejní orgán velmi důležitá jednak pro další možný postup Policie ČR ve škole a neméně důležitá je i pro žáka nebo studenta a jeho zákonné zástupce pro hájení a uplatnění svých práv. Sám jsem se za svou celou kariéru u Policie ČR nikdy nesetkal s tím, že by se management školy zajímal, v jakém postavení příslušník Policie ČR do školy přichází. Tato znalost vystupuje ještě výrazněji do popředí při posílení práva žáka nebo studenta podávajícího vysvětlení v letošním roce.[8]

O tom, jak má vypadat průběh podání vysvětlení, se dočtete v mé knize Policie ve škole.

V příštím příspěvku se budu zabývat právním rámcem pomoci školy na žádost Policie ČR a možnostmi jejího odmítnutí.

^[1]          § 13 výchovná opatření dle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.

[2]        § 12 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

^[3]          Srov. § 164 odst. 1 písm. h) školský zákon.

^[4]          § 4 odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

^[5]          § 12 odst. 2 písm. a) trestní řád.

^[6]          Zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

^[7]          Zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

^[8]          Blíže bude vysvětleno v dalších článcích.