Jak „vyzrát“ na předražené řemeslníky

K napsání článku mě inspirovala dnešní doba neustálého zdražování zboží a služeb, ve stavebnictví nevyjímaje. Existuje jedna z možností, jak se předraženým službám řemeslníků bránit. Tento článek není návodem, jak by měli stavebníci postupovat v konkrétních případech, ale je pouze informací k rozšíření jejich obzoru.

Může se totiž stát, že Vám řemeslníci skutečně účtovali částky, které jsou běžné a obvyklé v místě a čase a pak nelze níže popsaný případ, který české soudy řešily, použít.

Při drobné opravě, údržbě nebo úpravě stavby nebo její části je možná i ústní forma smlouvy o dílo, ale při jakémkoliv problému ze strany řemeslníků (nepravidelná „docházka“, nedokončená úprava) je někdy k nápravě daleko. Proto při plánované větší stavbě nebo rekonstrukci domu nebo bytu doporučuji sepsat smlouvu o dílo. Také doporučuji u novostaveb ujednat cenu pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy.

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.[1]

A teď ke skutečnému případu. Objednatel (stavebník) uzavřel se zhotovitelkou v ústní formě smlouvu o dílo na opravu rodinného domu. Cena nebyla stanovena předem, neboť nebylo možno předem určit přesný rozsah prováděných prací a náklady zhotovitelky. Tak to u starých domů chodí, budou ty trámy na střeše provrtány červotočem nebo budou jako nové?

Oprava rodinného domu probíhala plynule a objednatel pravidelně platil faktury, které předložila k proplacení zhotovitelka. Celkem objednatel zaplatil na fakturách za práci a materiál 1.565.000 Kč. Závady, které se na domu vyskytly, byly v průběhu oprav ke spokojenosti objednatele odstraněny. Zhotovitelka splnila povinnost dílo provést.

Objednatel odmítl dílo převzít, neboť tvrdil, že dílo je předražené. Zhotovitelka namítala, že k převzetí díla došlo fakticky zaplacením všech faktur, vystavené faktury byly akceptovány objednatelem a byly jím zaplaceny řádně a včas.

Objednatel si nechal vypracovat znalecký posudek, který stanovil cenu díla za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.[2] Znalec stanovil cenu díla na 1.074.620 Kč.

Případ řešily soudy, kdy v jednom rozhodnutí soudu dal za pravdu zhotovitelce, kdy uvedl, že „Za sjednání způsobu určení díla lze považovat skutečnost, když objednatelem byly v průběhu zhotovování díla placeny faktury vystavené zhotovitelkou.“

Objednatel se odvolával až k Nejvyššímu správnímu soudu, který určil, že:

– zaplacení zálohy na cenu díla na základě faktury vystavené zhotovitelem nelze považovat za dohodu o výši ceny díla, resp. o způsobu určení ceny díla,

– za způsob určení ceny díla nelze považovat jednostranné vyúčtování ceny díla zhotovitelkou v průběhu jeho zhotovování, bez smluvně určených konkrétních kriterií, jak se cena stanoví.

Zhotovitelka si měla dohodnout způsob určení ceny díla, např. hodinovou sazbu řemeslníka vynásobenou počtem odpracovaných hodin.

Z uvedeného vyplývá, že pouhé zaplacení faktur řemeslníkům neznamená převzetí díla.

Na začátku mého příspěvku jsem doporučil také ujednat cenu pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet. V rozpočtu jsou podrobně uvedeny ceny za práci a materiál.

Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.[3]

Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.[4]

Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.[5]

Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla.[6]

[1]§ 2586, odst. 1 občanského zákoníku

[2]Srov. § 2586, odst. 2 občanského zákoníku

[3]§ 2620, odst. 1 občanského zákoníku

[4]§ 2620, odst. 2 občanského zákoníku

[5]§ 2621, odst. 1 občanského zákoníku

[6]§ 2621, odst. 2 občanského zákoníku