Musí policie informovat školu, když žák mladší 15 let spáchá „trestný čin“?

Představme si situaci, která může nastat na kterékoli škole. Žák mladší 15 let se mimo školu dopustí jednání, které by u staršího člověka mohlo být trestným činem. Škola se o jeho jednání nějakým způsobem dozví. Policie případ prověří a zjistí, že dítě skutečně jednalo způsobem, který by u osoby starší 15 let mohl být trestným činem. Jenže dítěti ještě nebylo 15 let, a proto není trestně odpovědné, spáchalo čin jinak trestný.

Policie věc podle trestního řádu odloží. Její rozhodnutí se škole nedoručuje, protože škola není subjektem trestního řízení. Jiná situace může nastat, pokud byla škola oznamovatelem. Ani tehdy však není automaticky informována. Musí při oznámení požádat, aby byla o učiněných opatřeních vyrozuměna.[1]

Tím ale případ nemusí skončit. Podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže státní zástupce po odložení věci posuzuje, zda soudu pro mládež navrhne uložení opatření dítěti mladšímu 15 let.[2] Návrh nemusí podat například tehdy, pokud dospěje k závěru, že již byla použita dostatečná výchovná opatření a další zásah není potřebný. Mezi subjekty, jejichž výchovné působení může být významné, zákon výslovně uvádí také školu.

A právě tady vzniká problém. Kdo se dozví, že státní zástupce návrh na uložení opatření nepodal? Zákon mezi subjekty, které mají být o této skutečnosti vyrozuměny, školu neuvádí.[3] Pokud tedy škola o jednání svého žáka ví, může se stát, že vůbec nebude vědět, jak státní zástupce případ uzavřel. Je to trochu paradoxní. Škola je důležitou součástí dalšího výchovného působení dítěte, ale současně nedostává ani základní informaci o tom, jak případ skončil.

Pro policii a státní zastupitelství může být věc skončena. Pro školu ale život dítěte pokračuje. Žák se vrací mezi spolužáky, ke stejným učitelům a někdy i do kolektivu, ve kterém k protiprávnímu jednání došlo. Škola proto potřebuje vědět nejen to, co se stalo, ale také jaká je další situace a jak má při své výchovné a preventivní práci postupovat.

Neměla by tedy škola, pokud ví o protiprávním jednání svého žáka, dostat alespoň informaci o tom, jak byl případ ze strany státního zástupce uzavřen? Dnes takovou povinnost zákon vůči škole výslovně nestanoví. Podle mého názoru tak vzniká mezera mezi reakcí státu na protiprávní jednání dítěte a následnou prací školy.

[1] § 158 odst. 2 trestního řádu

[2] § 93 zák. č. 218/2003 sb., o soudnictví ve věcech mládeže

[3] srov. § 89j odst. 3 zák. č. 218/2003 sb., o soudnictví ve věcech mládeže (státní zástupce musí mj. vyrozumět OSPOD a Probační a mediační službu)