Ústavní soud mění postoj k trestání pěstitelů konopí

Dne 27. dubna 2021 zrušil Ústavní soud na návrh Okresního soudu v Chrudimi ustanovení § 289 odst. 3 trestního zákoníku[1], ve slovech „a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285“ dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. ke dni 26. 5. 2021.

Právníci si mohou přečíst celý nález Ústavního soudu č. 206/2021 Sb.[2] ve Sbírce zákonů a já se pokusím laikům přiblížit srozumitelným způsobem, o co se vlastně jedná.

Meritum věci se týká nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku. Seznam rostlin, které se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny obsahující omamnou nebo psychotropní látku, jsou uvedeny v Příloze č. 1 k nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Konkrétně se jedná hlavně o rostliny konopí (Cannabis sp.) – všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů (zkr. THC) v kvetoucím nebo plodonosném vrcholíku rostliny konopí (s výjimkou zrn) včetně listů.

Do doby vydání nálezu ÚS byla obecně praxe taková, že pokud někdo pěstoval do 5 rostlin konopí včetně, „se sílou“ nad 0,3% THC, dopouštěl se přestupku. Orgány činné v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) vycházely z Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 455/2009 Sb., ve které se uvádělo, že počet rostlin více než 5 ks je množství větší než malé. To znamenalo, že pokud někdo pěstuje 6 a více rostlin konopí, dopouští se již trestného činu.

Pojem „množství větší než malé“ je pojem neurčitý a není jednoduché zpočátku šetření případu určit, zda se jedná o přestupek nebo trestný čin. Nebo se dokonce nejedná o protiprávní jednání. Vzpomínám si na případ, kdy kolegové zabavili několik pytlů sušeného konopí. Expertizou se zjistilo, že obsah THC v rostlinách je velmi nízký a prakticky se jedná o seno. Seno se vrátilo majiteli, který s ním naložil podle svého.

Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel argumentoval, že orgány činné v trestním řízení musí typovou společenskou škodlivost jednání spojeného s pěstováním konopí, resp. s držením konopí stanovovat pomocí složitého postupu, na jehož konci je exaktní poznatek o množství THC v pěstované nebo držené hmotě. Teprve poté je rozhodnuto, zda byl naplněn znak trestnosti v podobě vypěstování či držení omamné či psychotropní látky v množství větším než malém či ve větším rozsahu.

Podle navrhovatele však z hlediska požadavků, které právní stát klade na vymezení trestní postižitelnosti jednání, nepochybně platí, že adresát trestně právní normy (zjednodušeně řečeno „pachatel“) musí mít dopředu alespoň v hrubých rysech představu, že dopustí-li se toho kterého jednání, půjde o jednání trestné, resp. kvalifikovaně trestné. Orgány činné v trestním řízení zjišťují znaky trestnosti složitou expertizou, jejíž výsledky adresát těchto právních norem nemůže s patřičnou mírou určitosti předvídat.

Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení § 289 odst. 3 trestního zákoníku ve slovech „a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285“ je rozporné s Čl. 39 Listiny[3] ve spojení s ČL. 78 Ústavy[4], a proto je zrušil. Ústavní soud současně vyslovil, že pozbývají platnosti § 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny se považují za rostliny obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku.

Dle mého názoru nás čeká rozhodovací praxe soudů dle individuálního posouzení případu. Ono je totiž rozdíl, když někdo pěstuje 3 ks rostlin konopí s „výkonnou odrůdou“ a má vysoké bohaté keře a někdo pěstuje 7 ks sotva přežívajících miniaturních rostlinek. Proto jedině soud má právo rozhodnout, kterého „zahradníka“ potrestá více…

[1] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

[2] Dostupné z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=206/2021&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

[3] „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.“

[4] „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“