V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR

Při šetření trestné činnosti mládeže je mezi právnickými osobami poskytujícími pomoc Policii ČR nejdůležitějším a nejvýznamnějším partnerem škola nebo školské zařízení (dále jen „škola“), ve kterých se odehrává dle mých osobních zkušeností odhadem 90 % šetření s mládeží. Management školy je ze zákona povinen poskytnout věcnou a osobní pomoc policistům. Neznamená to však, že tato pomoc policii musí být poskytnuta školou ihned, zákon připouští i odložení pomoci.

Právní rámec pomoci školy na žádost Policie ČR

Je nesporné, že je veřejným zájmem a je také v zájmu ochrany dětí, aby v případě podezření z nezákonné činnosti byla tato řádně vyšetřena, byl zjištěn pachatel a případně byl zákonným způsobem potrestán nebo byla na něho uplatněna jiná výchovná či ochranná opatření. Vyžadování policejní pomoci od fyzických nebo právnických osob upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: „Policista je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu policie oprávněn požadovat od orgánů a osob věcnou a osobní pomoc… Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskyt­nout…“ [1]

Osobní pomoc pro policii znamená například poskytnutí pedagogického pracovníka, který bude osobně u výslechu žáka. Věcná pomoc managementu školy pro policii může spočívat v poskytnutí vhodné místnosti k výslechu.

Policie také může požadovat po škole informace o žácích. Právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis[2] jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů.[3]To znamená, že pokud policie požádá školu o podání zprávy k žákovi XY – chování, prospěch, kamarádi, zameškané vyučovací hodiny, neomluvené vyučovací hodiny, způsob omlouvání neúčasti žáka z výuky apod. – škola bez zbytečného odkladu[4] a zdarma zpracuje dožádání pro policii.

Fyzické a právnické osoby nemusí požadovanou pomoc poskytnout, brání-li jim v tom plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.[5]

Pedagog může tedy odmítnout pomoc policistům pouze v mimořádných případech uvedených v zákoně o Policii ČR. Plnění jiné zákonné povinnosti může být situace, kdy je ve škole nedostatek pedagogů nebo dokonce jeden a podle školského zákona je třeba zajistit vzdělávání ostatních žáků podle vzdělávacích programů.[6]

Vždy je třeba zjistit, jakou pomoc policie požaduje. Bude-li se jednat o pátrání po pohřešovaném dítěti, výuka musí počkat, neboť může být ohrožen život dítěte a hraje se o čas. Naproti tomu, když přijde policista s tím, že šetří přestupek, pedagog na vlastní odpovědnost musí zvážit, zda může třeba přerušit výuku na nezbytnou dobu nebo policistovi sdělí, že pomůže v jiný čas nebo jinou dobu. Nelze dát obecnou radu, kdy a v jakých případech odmítnout neodkladnou pomoc policii, neboť každý případ je individuální. Pouze konstatuji, že pomoc odmítnout policii umožňuje zákon a nejedná se o automatické splnění požadavku Policie ČR.

Fyzická osoba, tedy pedagog, může odmítnout pomoc také, pokud by sebe nebo osobu blízkou[7] vystavil vážnému ohrožení. Příklad: Do školy přijedou policisté s tím, že byla nahlášena ve škole bomba. Pokud by požádali, aby jim určitý pracovník školy otevřel kabinety nebo ukázal, kde se jde na půdu, může toto odmítnout, neboť by se vystavil vážnému ohrožení, může jít o zdraví nebo o život. V tomto případě záleží na pracovníkovi školy, zda dobrovolně policii pomůže nebo nepomůže.

Sankce za bezdůvodné odmítnutí pomoci Policii ČR

Postup policejního orgánu při šetření podezření ze spáchání trestného činu upravuje trestní řád.[8] Kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle trestního řádu, může být policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do výše 50.000 Kč.[9]

Policisté při šetření přestupků postupují podle zákona o Policii ČR.[10] Pokud pedagog nemá vážný zákonný důvod svědčící pro odmítnutí pomoci (např. plnění zákonné povinnosti), tak může být postižen za přestupek proti veřejnému pořádku pro neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci.[11] Za uvedený přestupek lze uložit pokutu do výše 10.000 Kč.

V příštím příspěvku se budu zabývat vstupem Policie ČR do škol bez souhlasu uživatele.

[1]          § 18 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

[2]          Např. § 75 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, umožňuje poskytovat služby Policii ČR za úplatu

[3]          § 8 trestního řádu

^[4]          „bez zbytečného odkladu“ je vágní pojem, který specifikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 takto: „Lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku.“

[5]      srov. § 18 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

[6]      § 7 odst. 2 zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

[7]      § 125 trestního zákoníku: „Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“ Srov. § 22 zákona č. 89/2012, občanský zákoník rozšiřuje okruh blízkých osob takto: „Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“

[8]      zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

[9]      § 66 odst. 1 trestního řádu

[10]     zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

[11]     § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016, o některých přestupcích