2 postupy pedagogů pro dětské oběti

K napsání příspěvku mě inspiroval dotaz z OSPOD, zda jsou a v jaké formě zpracována pro policii kritéria či pravidla, pro realizaci podání vysvětlení dítěte v pozici oběti/svědka ve speciální výslechové místnosti. V praxi se pracovníci OSPOD setkávají se situací, že přestože je speciální výslechová místnost dostupná i v místě spáchané trestné činnosti/bydliště dítěte, je dítě vyslýcháno v místě policejního orgánu a mimo danou speciální výslechovou místnost.

Speciální výslechová místnost (SVM) netraumatizuje vyslýchané dítě tím, že se jedná o velmi příjemné prostředí pro dítě, něco jako útulný obývací pokoj s hracím koutkem, prakticky v místnosti postačí pouze jedna osoba v civilním oblečení (kriminalista nebo vyšetřovatel). Ostatní zainteresované osoby, např. soudce, státní zástupce, znalec psycholog, kriminalistický technik apod. sedí v technické místnosti, kde se výslech zaznamenává, a mohou mít dotazy přes interkom prostřednictvím vyslýchajícího. SVM slouží k zamezení sekundární viktimizace oběti.

Povinností policie je tyto místnosti využívat a pouze v mimořádných případech, kdy nelze dítě/oběť vyslechnout ve SVM, může být proveden výslech na služebně policie.[1]

Policie ČR se ve své práci postupuje podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů. Jestliže dítě/oběť má právo být vyslýcháno ve SVM, je povinností policie toto dodržet,[2] aby dítě nebylo sekundárně traumatizováno. Někdy sekundární viktimizace (výslech dítěte, vyšetření ve zdravotnickém zařízení…) může být pro dětskou oběť více traumatizující, než samotný skutek (dítě si při něm neuvědomovalo, co s ním sexuální pachatel provádí, o co mu jde…).

Pokud policie velmi často vyslýchá dětskou oběť na služebnách policie, i když by mělo provádět výslechy dětských obětí ve SVM, navrhuji následující postupy:

1. Pokud je výslech dětské oběti prováděn ve škole, pedagog se může dotázat příslušníka Policie ČR, proč není žák nebo student vyslýchán ve speciální výslechové místnosti specialistou k tomu vyškoleným.
2. Stejnou otázku zaslat písemně vedoucímu Služby kriminální policie a vyšetřování nebo vedoucímu obvodního/místního oddělení policie.
3. Stejně tak může postupovat i pracovník OSPOD ve škole.
4. Pokud je výslech dětské oběti prováděn na služebně, pracovník OSPOD se opět stejně dotáže příslušníka na důvody výslechu dětské oběti na služebně policie.
5. Stejnou otázku zaslat vedoucím OSPOD písemně policii.
6. V případě, že SVM byla vybudována za přispění obce, může se starosta/primátor obrátit na policii s písemným dotazem, jak je SVM využívána během roku. Policie vede statistiku využití, jednak každá SVM má své písemné záznamy o využití a ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality vede celostátní přehledy. Případně se dotázat policie, proč není SVM využívána. Lze zjistit podle počtu spáchaných mravnostních trestných činů na území teritoria za daný rok – poškozená osoba/oběť je vždy známa, vždy by měla být vyslechnuta.[1]

Srdečně apeluji a prosím pedagogy a pracovníky OSPOD, aby dohlédli na dodržování práv dětského svědka a řádné poučení oběti ze strany policie. Školám a OSPOD doporučuji stáhnout si zdarma e-knihu Práva oběti v kostce a doporučuji knihu Policie a moje dítě, která byla primárně určena pro zákonné zástupce dětí, ale kniha bude užitečná pro získání přehledu práv dětí v různém procesním postavení i pro pedagogy, zejména výchovné poradce a metodiky prevence a také pro pracovníky OSPOD.

[1] § 20 odst. 2 zák. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů

[2] tamtéž

[3] podle zdravotního stavu a pokud přežila